A pak je sranda pozorovat lidi, když si objednávali v asijské restauraci, která byla součástí našeho hotelového komplexu. Většina stolů kolem nás objednala sushi - zjevně poprvé v životě dle vzoru vše se má vyzkoušet, ale nepožádali číšníka o vysvětlení co a jak. A tak se stalo, že u jednoho stolu vykrajovali nožem a vudličkou z rolek suschi (maki) rýži a kousky tuňáka, aby řasový obal zůstal na stole neporušen.

O mnoho veselejší ale byla příhoda od jiného stolu, kde si všichni objednali totéž, rovněž příborem se do toho pustili a jako poslední sousto jeden z nich snědl wasabi (viz obrázek). Bylo opravdu velmi veselé sledovat, jak se na jeho tváři mění barvy od rudé přes modrošedou až do zelené. Kdo ještě neměl to potěšení ochutnat, na talíři je wasabi zelené a obvykle stačí jen malý kousek na všechny kousky sushi najednou, sníst ho celý je asi jako pořádně si ukousnout feferonky. Chudák trávil následující asi dvě minuty tupým pohledem vpřed a bylo jasné, že uvnitř jím zmítá tuhý boj - vyplivnout či zachovat čest.

Abych to shrnul, i dovolená, od které nečekáte žádné velké zážitky a jejímž smyslem bylo se jen tak poflakovat, se může zvrtnout v docela pořádnou bžundu...